K 1.5.2023 rezignoval na post spolupředsedy strany Filip Hausknecht. Spolupředsedkyní zůstává Sára Herrmannová. Filipovi Hausknechtovi děkujeme za jeho práci pro hnutí Budoucnost a níž přinášíme plný text jeho rezignace.
“O víkendu jsem svým kolegům a kolegyním v hnutí Budoucnost oznámil svoji rezignaci na post spolupředsedy k 1. květnu, svátku práce. Po čtyřech letech práce v čele politického hnutí, které jsem společně s dalšími vybudoval úplně z nuly, si tak dávám od stranické politiky na nějaký čas pauzu.
Dlouhodobý zápřah v práci, studiu i politice si odnesl svoji daň na mém fyzickém i psychickém zdraví a jestli mám v budoucnu ještě nějakým způsobem pomoci dosáhnout změny v politice, kterou naše země skutečně potřebuje, tak si teď musím trochu odpočinout. Potřebuju to i pro sebe, abych se mohl zastavit a pořádně si promyslet, kudy a jak se vydat dál. Abych se mohl vzdělávat, načerpat síly a získat nové zkušenosti a znalosti do bojů, které nás ještě čekají. Rozhodně to ale neznamená, že odcházím z politiky jako takové. Zůstávám řadovým členem Budoucnosti a především se politika dělá každý den v roce a všude – na pracovišti, ve škole, na ulici. A ani tahle pauza mě neodradí od snahy zlepšovat svět kolem sebe.
Mrzí mě, že s tím přicházím zrovna ve chvíli, kdy pravicová vláda dennodenně útočí na veřejné služby, sociální stát a všechny pracující lidi obecně. Přál bych si, abych měl teď víc sil a mohl jsem dál pomáhat s organizací společenského odporu k vládní bezohlednosti. Když jsme Budoucnost kdysi dávali dohromady, tak jsme operovali právě s tímto momentem. Věděli jsme, že krize přijde, a s ní i silná pravice, a chtěli jsme do té doby vybudovat politickou organizaci, která jim bude schopna čelit. A do jisté míry se nám to skutečně podařilo, byť jsme tenkrát měli možná až zbytečně velké oči.
Naším úkolem je teď jako kolektiv nepolevit a soustředit se na boje, které máme šanci vyhrát. Potřebujeme zatáhnout za jeden provaz, a to včetně spolupráce s dalšími politickými uskupeními, a musíme uštědřit vládě ránu, která jí ukáže, že si nemůže dělat co chce. Chápu, že současná situace je vyčerpávající a v době neustále stoupajících výdajů na alespoň trochu důstojný život je těžké si ještě najít čas a energii se politicky organizovat. Jenže to je přesně to, co pravice chce. Aby uspěla, tak musí demokratické hnutí budované zdola paralyzovat a teď se jí to daří. A my to musíme přesto zvládnout a postavit se jim. Nebo spíš právě proto. Musíme se zaměřit na nejpalčivější problémy, ve kterých vláda ignoruje či zlehčuje dopady na pracující lidi, důchodce nebo mladé lidi, a kde bude shoda napříč společností natolik široká, že se navzájem doplníme a podpoříme. A že nám jich vláda nabízí celou řadu, od důchodové reformy přes Českou poštu až po nadstandard ve zdravotnictví.
Budoucnost je tu především proto, aby pomáhala lidem v naší zemi a dala jim–nám do rukou nástroj, kterým se můžeme společně bránit proti současnému ekonomickému režimu, válkám a vykořisťování lidí i přírody. A je tu také proto, abychom se s tímto nástrojem – politickou stranou – naučili pracovat, opečovávat ho a zlepšovat ho. Je to totiž jediný v demokracii dostupný prostředek ke skutečné systémové změně. Té nelze dosáhnout tím, že se budeme doprošovat těch nahoře o další drobky od stolu a kosmetické úpravy prohnilého systému, ale jen tím, že je svrhneme a nahradíme ve chvíli, kdy jen pomyslí na prosazování politik proti vlastním lidem. Věřím tomu, že Budoucnost sama nebo v rámci širšího hnutí jednoho dne takovou pozici mít bude.
Na konec bych vám chtěl všem hrozně moc poděkovat za spolupráci, podporu a trpělivost v uplynulých letech. Především pak všem mým spolustraníkům a spolustraničkám, kteří sebrali odvahu a věnovali svůj čas a energii budování nového levicového hnutí v naší republice. A kteří v tom pokračují a věří v Budoucnost i dnes. Nebylo to vůbec jednoduché, ale díky mnohým z vás jsem nikdy neztratil přesvědčení, že to má smysl. Neztrácím ho ani nyní a už teď se těším, až se od května budu zapojovat do politiky jako řadový člen politického hnutí ve chvílích, kdy mi to moje síly dovolí. A doufám, že jsem za ty poslední roky svými aktivitami alespoň trochu přispěl a pomohl české levici překlenout složité období, neztratit kontakt se svými kořeny a připravit se znovu růst a sílit.”
Filip Hausknecht