Téma duševního zdraví a pohody je ve společnosti stále částečně tabu. Že toto téma často zanedbáváme, se ukázalo bohužel právě také v čase pandemie. Jak psychické zdraví ovlivnila covidová krize? Co tato situace odhalila o dlouhodobé pozici péče o duševní zdraví v české společnosti? Jak je psychické péče dostupná ekonomicky a regionálně? O tom si s námi povídala Aneta Dorazilová (psycholožka Národního ústavu duševního zdraví), Jitka Špičanová (sociální pracovnice Centra pro psychickou péči Fokus) a Martin Novák (psycholog organizace Práh). Moderuje Monika Búřilová (Budoucí).
Záznam z diskuze na FB: https://www.facebook.com/BudoucnostCZ/videos/572361100588063
Záznam z diskuze na YT:
Jak složitá je cesta k duševní pohodě?
„Je fajn že některé pojišťovny nabízí finanční podporu psychoterapie, ale pořád to není dost,” říká Aneta Dorazilová. Martin Novák zmiňuje, že až kvůli pandemii se začalo více mluvit o dostupnosti a nedostupnosti služeb pro děti a dospívající. Dnes máme služby jako Centrum duševního zdraví na třiceti místech, Česko by jich však mělo mít ideálně až 100. Podle Jitky Špičanové rozhoduje především region a sociální situace, dobře hodnotí terénní služby. Dorazilová to potvrzuje z praxe – poskytování péče je velmi nevyvážené a liší se hlavně situace ve větších městech a zbytku země.
Jitka Špičanová, která se profesně zabývá podporou lidí při návratu na pracovní trh, vysvětlila, že některých klientů se pandemie tolik nedotkla, protože už před ní trpěli sociálním vyloučení. Aneta Dorazilová navázala upozorněním, že teprve teď se bude uvolňovat mnoho věci, které v sobě lidi drželi dva roky. Podle ní jsou ohroženou skupinou hlavně studující vysokých a středních škol, kteří se učili jen prostřednictvím obrazovky. Kromě nich byli při pandemii ohrožení sociálně slabší, ale také zdravotnický personál, na který se v době pandemie soustřeďoval velký tlak. Její slova potvrdil i debatující Zbyněk Roboch z NÚDZ: podle jejich dat jsou nejohroženější skupinou mladí lidé, především kvůli dlouhé izolaci.
Nutná je podpora odborná i neformální
Podle Martina Nováka je širší součástí problému duševního zdraví i to, jak se obecně k tématu přistupuje. Když už se o duševním zdraví mluví, vždy je předkládáno jako celé řešení to, co v něm mohou poskytnout odborníci. Podle něj může být někdy „ mnohem důležitější vzájemná podpora, která je spíš neformální než odborná. A o tom se mluví velmi málo jak ve veřejném diskurzu, tak i na odborných pozicích.“